Jak to vše začalo...

Na podzim roku 2010, jsem vstoupila do papírnictví a zastavila se u jednoho zadního regálu. V něm byla spousta sáčků s bílou hmotou, kterou jsem neznala, nějaké průhledné formičky, pytlíčky s barvou, skleničky s vůní, šňůrky. V rohu poličky byly zasunuté papírky s návodem "jak si vyrobit vlastní svíčku". Vzala jsem jeden do ruky a začetla se. Jak jsem tak četla, zaujala mě věta "k výrobě domácí svíčky, můžete použít kelímek od jogurtu".

"Chtěla jsem si vyrobit svíčky a místo toho mám větší nepořádek, než kdy dokázaly udělat děti."

Pomalu jsem začala vosk z linky seškrabávat, ten mezi tím vychladnul a byla z něj zase hmota, co jsem koupila. Řekla jsem si, že se přece nevzdám! Děti dostaly za úkol sníst jogurty, které jsme měli v lednici, abych se mohla pustit do dalších pokusů. Vosk jsem tentokrát nechala trochu vychladnout a lila jsem ho do kelímků pomaleji.

Druhý pokus byl úspěšný a kelímky se nezbortily. Svíčky sice nešly vyklopit tak jednoduše, jak psali v návodu, ale s trochou síly se mi to podařilo. Mé první svíčky byly na světě. Byly na pohled škaredé, uprostřed měly díru, po stranách fleky, ale pro mě to byly nejkrásnější svíčky na světě. Byly to svíčky, které jsem dokázala udělat svýma vlastníma rukama. Od té doby jsem začala svíčky vyrábět každou volnou chvíli.

Začala jsem svíčky různě zdobit a spoustu známých mě prosilo, ať jim nějakou vyrobím. První velký zákazník byla tchýně, která si nechala vyrobit svíčky s motivem vína do své vinotéky. Za týden neměla ani jediný kousek a mé nadšení ze svíček rostlo.

Nechala jsem práce a začala se výrobě svíček věnovat naplno.

Do svíček jsem se prostě zamilovala, staly se pro mě vším. Svou láskou jsem nakazila celou naši rodinu." Nebyla to lehká cesta, ale díky vzájemné podpoře jsme to zvládli.

Naše kuchyň je zase krásná a nikdo už nemusí jíst jogurty pod nátlakem. :-) Děti vyrostly a společně s manželem mi pomáhají vést rodinnou firmu.

"Dnes vyrábíme svíčky pro malé i velké firmy."

Museli jsme se toho hodně naučit. Návodů jsme od té doby vyzkoušeli mnoho, ale nejlepším učitelem byly naše chyby. Spousta lidí si myslí, že vyrábět svíčky je jednoduché, ale opak je pravdou.

Vyrábět svíčky je věda, je to alchymie, do které přidáte kopu trpělivosti a špetku lásky.

Výrobci své návody střeží a v žádné knize není napsáno, jak správně udělat svíčku tak, aby krásně voněla, hořela celou dobu a hlavně, aby vám vyhořela celá. Je potřeba tisíce pokusů, něž najdete ty správné ingredience. Spojit všechny součásti, aby fungovaly, to je na tom to nejtěžší.

Svíčky, se dají vyrábět různě, ručně nebo strojově, z levnějších i dražších materiálů. My jsme se rozhodli dělat svíčky ručně a hlavně srdcem. Do každé dáváme poctivost, upřímnost, stálost a lásku. Chceme, aby naše svíčky nejen krásně voněly a hořely, ale také aby krásně vypadaly.

Vosky váží přes 30 kilo, roztavují se při vyšších teplotách, horká léta jsou ve výrobě neúnosná, ze zahřátých parfémů máte mžitky před očima, přesto naši zaměstnanci ve výrobě pracují každý den s obrovským nasazením a pílí...

Naše grafička tráví mnoho hodin nad tvorbou obalů, které podtrhují krásu našich svíček. Děvčata v administrativě vždy s úsměvem vyřizují objednávky a komunikují se zákazníky.

Všem těmto lidem patří mé velké díky, že mohu každý den žít svou vášeň a předávat radost do každé jedné svíčky, která zahoří třeba právě na vašem stole.